ROK POD TLAKEM PANDEMIE

Na přelomu ledna a února 2020 jsem si ještě bláhově myslela, že se nás pandemie COVID-19 netýká. A že se mýlím, jsem zjistila záhy. Již rok žijeme v opatřeních v důsledku pandemie COVID-19.  Ráda bych těmito řádky alespoň stručně shrnula, co nás, Sociální služby města Mimoň, za ten rok potkalo.

Pokud jsme v první vlně pandemie žili v našich službách v obavách z nákazy, strachu o zdraví našich klientů ale i nás samotných, jak popsat pocity z druhé vlny, která přišla na podzim? Podzim a zima roku 2020 nás jasně postavila pevně na nohy a ukázala, že pokud je třeba, držíme za jeden provaz, umíme se nákaze postavit čelem, a i přes veškerá omezení i nadále poskytovat kvalitní sociální a zdravotní služby.  Nákaza se u nás v pobytové službě, v Domově pro seniory, objevila v listopadu a nejhůře zasáhla naši službu v prosinci, před svátky. V době, kdy každý z nás chce být nejvíce s rodinou, v objetí se svými blízkými, šlo vše stranou a všichni z nás mysleli jen na to, jak zabránit šíření nákazy po Domově, jak poskytnout pomoc nakaženým a klientům v izolaci. Při zjištění pozitivních výsledků u našich obyvatel (po návratů z nemocnic) jsme doslova „v cuku letu“ vytvořili tzv. covid jednotku, oddělení, které bylo téměř hermeticky uzavřeno a byl vytvořen stálý personál, který se o nakažené a klienty v nařízené karanténě staral. Opatření se ale týkala celého personálu Domova. Strava byla podávána na jednorázovém nádobí, pradleny musely s ošacením nakažených manipulovat zvlášť opatrně, nemohli jsme dělat žádné aktivity, klienti se nesměli scházet a společně se stravovat. Chyběl nám personál a museli jsme rušit dovolené.  Naše výzva o pomoc dobrovolníků byla naštěstí vyslyšena a my si každé pomoci velmi ceníme. Všichni jsme tu byli pro naše klienty a byli odhodláni v péči nepolevit.  V týdnu mezi svátky jsme ale mohli opatření uvolnit, a tak jsme se všemi možnostmi snažili pobyt obyvatel co nejvíce zpříjemnit, aby Domov byl opravdu domovem.  Bohužel, svou daň si onemocnění COVID-19 vybralo záhy. Postupně nám velká spousta klientů odešlo tam, odkud není návratu a nám je po nich velmi smutno. Život v Domově jde ale dál a my jsme klientům, ale i zaměstnancům naší pobytové služby, zajistili očkování. Nabídku očkování využili všichni klienti, ne všem bylo ale očkování, s ohledem na zdravotní stav, doporučeno. Při psaní těchto řádků čekáme na podání druhé dávky vakcíny Pfizer. Věřím, že tak jako po podání první dávky, bude reakce na druhou dávku vakcíny bezproblémová.

Naše služby nejsou ale jen Domovem pro seniory. O naše klienty se staráme i v domácnostech, v jejich přirozeném prostředí. Poskytujeme i terénní pečovatelskou službu a Domácí zdravotní péči. Pandemie COVID-19 zasáhla i do těchto služeb. Také ke konci roku. Tehdy nám hodně pomohla Městská policie Mimoň a strážníkům, kteří nám pomáhali s rozvozem obědů tak patří dík.  I my jsme jen lidi, a tak se nákaza nevyhnula ani našim pečovatelkám a sestřičkám. O to více se pak do práce musely zapojit další, negativně testované. Volno by si zasloužily, moc jej ale není. Jsme rádi, že jsme mohli být nápomocni při zajištění vakcín pro očkování našich klientů v Domech s pečovatelskou službou. Kdo z obyvatel DPS zájem o očkování projevil a jeho zdravotní stav to umožňoval, tomu bylo zajištěno, a to díky spolupráci s MUDr. Ondřejem Vávrou, kterému děkujeme, že na naši nabídku reflektoval.

Rok 2020 nebyl u nás ale jen ve znamení pandemie, byl to i rok rozsáhlé rekonstrukce Domova. O tom, jak se nám to, společně s naším zřizovatelem, městem Mimoň, povedlo, vám povíme v některých z dalších příspěvků.

Jak budeme na pandemii COVID-19 v našich službách jednou vzpomínat? Roušky, respirátory, litry a litry dezinfekce, krabice rukavic, nebezpečný odpad, obleky, pláště a další ochranné pomůcky.  Zákaz návštěv, zákaz společných aktivit, zákaz vycházek z areálu, omezení kontaktu mezi zaměstnanci.  Strach, úzkost, vyčerpání, nemoc, úmrtí. Ale velká, velká míra podpory veřejnosti, firem, obyvatel města Mimoň, drobné i větší dary, upečené dobroty, pohledy, pozdravy, velká míra sounáležitosti.

Věřím, že jednou se budeme moci ohlédnout a říct, že jsme to nakonec zvládli. Jednou to snad bude. Děkuji všem našim zaměstnancům (od suterénu až po půdu), že společně tvoříme tým, na který je spolehnutí.

Mgr. Kateřina Kapičková, ředitelka SSMM